Křesťanské biblické badatelství
Domů Kdo jsme Úvahy Zajímavé články Otázky a odpovědi Napište nám
Proroctví pro současnost, biblické studie
Popularizace prvních výsledků vědeckého zkoumání Bible
Doporučujeme začít zde
Cesta člověka od Edenu do času obnovy
Nově přidán druhý díl 26.10.2020
Kniha Zjevení Janovo
Sdělení lidu Kristovu a Mojžíšovu
Kdo má ucho slyš, co Duch říká církvím
Křesťanům
Sen krále Nebúkadnesara
Malachiášovo proroctví
Bůh působí na stvořené lidstvo
Kontextové studie
Přednášky z Památných slavností
Nová studie
Novinky
Nová úvaha:
Velikonoční odkaz
3.4.2023
O co opravdu jde nejvíc?
31.3.2023
Mír a bezpečnost
6.2.2022
Nová studie:

Příchod čtvrté šelmy
30 / 4 / 2023

Sedm pečetí nově
22 / 1 / 2023

Jezdec na bílém koni
20/3/2022
Hněv Boží a Beránkův
31/12/2021
Změna času
04/12/2021

Boží království uprostřed nepřátel
20/10/2021
Je Ježíš a Michael stejná osoba?
3/5/2020
Velký zástup, proroctví velké naděje
27/10/2017
V čase, kdy kraloval Bůh
10/2/2017
Biblická proroctví se naplňují, království Boží se přibližuje (19.11.2016)     
Vláda člověka nad člověkem brzy skončí
18/7/2016
Ježíš Kristus usmiřuje nebe a zemi
2/8/2015
Biblická proroctví a války
14/4/2015
Poselství muže ve lněném oděvu
4/2/2015

Velikonoční odkaz

 

Velikonoce jsou, podle Božího slova, jediný autentický křesťanský svátek a pro křesťany napříč církvemi je nejdůležitějším svátkem v roce. Velikonoce mají připomínat, že Ježíš se narodil jako Boží syn v lidském těle, aby splnil vůli svého nebeského Otce a svou smrtí vykoupil lidem naději na odpuštění hříchů a na věčný život.

Evangelia svědčí o tom, že Ježíš po dovršení 30 let života, začal veřejně šířit dobrou zprávu o příchodu Božího království. A nejenže kázal, ale uzdravil mnoho nemocných, chromých a slepých, křísil mrtvé, vyháněl nečisté duchy a démony z posedlých, z několika chlebů a ryb nasytil tisícové zástupy. To činil veřejně, ale svým učedníkům ukázal i jiné mocné činy. Například chodil po vodě, utišil bouři a třem z nich, ukázal svou slávu při proměnění na hoře. Bylo těch mocných skutků mnohem víc, ale nejmocnější skutek se stal po jeho zatčení a dobrovolnému odevzdání se nespravedlivému soudu a následné popravě na dřevě.

V Ježíšově příběhu je hodně mocných činů, které přinášeli lidem okolo něj radost z uzdravení, z nasycení hladových a dobro ze světla naděje, kterou šířil. Těm mocným činům lidé dodnes říkají zázraky. To je výstižné české slovo vypovídající o tom, že se stalo něco neobvyklého jakoby za zrakem, o čem nevíme, jak se to stalo, kdo nebo co je za tím. A přestože Ježíš před mnoha tisíci svědky vykonal mnoho takových zázraků, jen málo Židů uvěřilo, že je očekávaný Mesiáš. Evangelia svědčí o tom, že Ježíš musel působit trochu jako bytost seslaná z nebe. Ježíšovo vzkříšení potvrdilo, že jsou i jiné autority než lidské. Mnohem mocnější než člověk. Na prvním místě je to Ježíšův Otec. Bůh, Stvořitel nebe i země a všeho, co nás obklopuje.

Ježíš na Pilátovu otázku, zda je král Židů odpověděl: ,,Mé království není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud." Tato pozoruhodná věta ukazuje, že Ježíš zastupuje jiné království než lidské. Nakonec byl Ježíš popravený, a přestože byl jeho hrob hlídán strážemi, byl třetí den jeho hrob prázdný a Ježíš, kterého vzkřísil jeho nebeský Otec se ještě dalších čtyřicet dnů setkával se svými učedníky. Nevěřícího Tomáše nechal sáhnout na jeho rány, aby uvěřil.

Vzkříšení Ježíše byl ten nejmocnější čin, který nám Bůh, náš Stvořitel a původce života odkázal. Kdo věří, že se Ježíš narodil v těle, byl zabit a vzkříšen, má stejnou naději, že bude moci žít trvale. Proto Ježíš řekl: ,,Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. " Proto si každý rok křesťané o Velikonocích připomínají tuto nejvýznamnější událost v dosavadních lidských dějinách. Nejvýznamnější vzhledem k budoucnosti lidstva.

Uplynulo dva tisíce let a nic zdánlivě nenasvědčuje, že se Boží království přiblížilo. Apoštol Petr napsal: ,, Především vězte, že v posledních dnech přijdou s posměchem posměvači, kteří budou žít podle svých vlastních žádostí a budou říkat: ,Kde je to zaslíbení jeho příchodu? Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to je od počátku stvoření.'Je jim totiž skryté, ... Pán neotálí s naplněním svého zaslíbení, jak si někteří myslí, nýbrž je k vám shovívavý, nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. " 2Pt 3,3-9; A Ježíš přirovnal tu dobu k době před potopou: ,, ,,O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, ani Syn, jenom sám Otec.   Neboť jak tomu bylo za dnů Noe, tak tomu bude i při příchodu Syna člověka. Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka. " Mt 24,36-39;

Duchovní odkaz Velikonoc je víra v naději založené na lásce a spravedlnosti projevené v tom, že Bůh poslal svého syna na zem v lidském těle, aby nás vykoupil svou obětí od hříchu a přivedl nás zpět k trvalému životu. Ač byl spravedlivý, dal svůj život za nás nespravedlivé.   ,, Víra jest podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, které nevidíme. Neboť v ní naši předchůdci dostali svědectví Boží. Vírou rozumíme, že Božím výrokem byly uspořádány světy, takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného. " Žd 11,1-3;

Existuje mnoho náboženství, ale Boží slovo není náboženství. Velikonoce také nejsou o náboženství, ale o skutečném příběhu, který nekončí smrtí, ale vzkříšením k životu. Příběhu, který svědčí, že je mnoho, přemnoho věcí, jež neznáme, o nichž jen někdy tušíme a jež mají duchovní podstatu. Zlo, jež se z vůle Božího odpůrce a jeho lidských sluhů v současnosti šíří po celém světě nebývalou rychlostí a silou, vyvolává, kromě strachu, touhu zjistit příčiny toho, co se děje a také potřebu hledat východisko z neblahého vývoje. Cena člověka je v očích těch nejmocnějších lidí jen cenou pracovní síly, které je přebytek. Tito mocní nehledí na to, že člověk je Boží dílo a nerespektují, že Bůh stvořil člověka pro život ke svobodě Božích synů.

Lidé dnes více než jindy potřebují naději do budoucna, protože svět nenabízí žádnou důvěryhodnou, spravedlivou naději pro všechny. Ježíš Kristus a jeho příběh, jenž vyvrcholil jeho vzkříšením, právě v době Velikonoc, je takovou důvěryhodnou a na spravedlivé oběti založenou nadějí. To je největší velikonoční odkaz.